Letní tábor

  pořádá občanské sdružení KOLT - E-PŘIHLÁŠKA

Tábor 2012

Tento nápis Tábor 2012 jsem si v otevřeném notesu s tužkou v ruce přečetl snad stokrát. Nemůžu nic napsat. Neustále mi probíhají hlavou veškeré příhody a přehršel událostí, které jsme za těch 20 dní společně prožili. Přemýšlím. Směju se. Chvíli se zase při vzpomínce mračím. Co napsat? Jak to pojmenovat? Nechci zde citovat věty z kroniky to si můžeme přečíst v jiné kategorii na těchto stránkách. Nechci komentovat dotazníky, které po vyplnění dětmi říkají jasné "tábor supr".

Je to něco o čem nedokážu psát. Je to můj pocit.

Zavírám notes. Nevím. Nechávám vzpomínku uležet, zformovat, odpočinout. Vždy když jsme někde s klukam ptám se " Tak jak myslíš, že to dopadlo? Jo dobrý." to jsou odpovědi. Proč pořád cítím, že je ještě něco. Něco schovaného někde za rohem v mojí mysli. Něco v mojí mysli co nedokáže uvolnit cestu mé ruce, aby zde napsala absolutní suprovka tento tábor, lepší jsem nezažil.

Zase otvírám notes. Píšu. Nemůžu. Nevím!

Otvírám počítač, pročítám 4 komentáře od dětí z dětského domova v sekci Sedlo film uvádí.

Na blok mi spadla slza a tužka se ihned rozepsala. Udělali jsme moc dobrou věc. Bylo to super. Všem vedoucím za jejich práci za děti mnohokrát děkuju.

 

Márty

 

 

Komentáře  

 
#5 verjak 2012-08-11 20:23
A čím je tenhle tábor pro mne tak výjmečný?...je to lidmi,kteří ho tvoří...lidmi,kteří umí dát na ty 3 týdny pocit domova,...lidmi,kteří mi ukázali,že přátelství není "mít člověka každý den vedle sebe,ale i když se nevídájí příliš často,člověk ví že tu jsou"...že práce a dřina pro něco,co má smysl,může být i odpočinkem a ten pocit z odvedené práce,je k nezaplacení :-)...že nikdo nemůže umět všechno,ale když se spojí více rukou a více hlav,udělá se toho spousta a může u toho být i legranda :-)...
Mohla bych psát a psát... ...ale jak tu již bylo zmíněno,ne všechno jde vyjádřit slovy...a taky bych mohla zahltit server :-D...
Chtěla jsem tím říct,že i kdyby pár dětí odjíždělo z tábora s tím,co jsem si odvezla já,je to největší úspěch.A myslím si,že těch dětí je víc než pár!
Takže jestli jsem Vám to nikdy neřekla,tak Vám děkuji :-).Moc!
Citovat
 
 
#4 verjak 2012-08-11 20:22
Největší příklad vidím na sobě.Když si vzpomenu na to,kdy jsem byla na "našem"táboře já poprvé :-)...jaké zážitky,vzpomín ky a svým způsobem i "kus čehosi",co mne provází stále a stále dál...jsem si odtud odvážela.
S brekotem jsem jela tam,protože jsem tam nikoho neznala,jela jsem úplně do neznáma...tenkrát mi tatka říkal "neboj,poznáš nové lidi,bude to fajn :-) " ...myslím,že ani netušil,jak moc pro mne tenkrát udělal,že mne vyslal do rozbahněného Čeřína :-)...a jak jsem s brekotem jela,tak ještě s větším brekotem jsem se vracela :-).Ubrečená,umudla ná,plná zážitků tak silných,že je se mnou ještě hodně dlouho prožívalo i mé okolí :-).Myslím že ze mne měli "oči navrch hlavy :-D.A když se rozpovídám dnes,je to úplně stejné :-D.
Citovat
 
 
#3 verjak 2012-08-11 20:21
Nejde mi nemyslet na tuto "reportáž". ...myslím si,že největší odměna pro člověka je to,když může udělat radost,udělat někoho štastným.Vidět radost v očích,obzvláště dětských...co víc si může člověk přát.Nejsem si jistá,jestli to tak v dnešní "uspěchané"době je,ale podle mého by to tak mělo být.
Citovat
 
 
#2 verjak 2012-08-11 15:56
Napsali jste to oba moc krásně a nejlíp výstižně,jak to jen jde! Přesně vím Náčelníku,o čem mluvíš...o tom něčem,co máš uvntř sebe,ale popsat to a říct to nahlas nejde.
A Kubba to napsal taky moc hezky...TYHLE VZPOMÍNKY PŘÍJEMNĚ HŘEJÍ A DĚLAJÍ ČLOVĚKA ČLOVĚKEM!!! Krásně řečeno a ještě líp myšleno !
Citovat
 
 
#1 Kubaa 2012-08-08 17:03
A to ti nikdo nevezme!
Nenajdeš to na fotkách, na videu, je to hluboko v tvé hlavě, srdci a bude to tam navždy, než člověk zestarne a zblbne. Tyhle vzpomínky přjemně hřejí a dělají člověka člověkem. :roll:
Citovat
 

















Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasím. INFORMACE

EU Cookie Directive Module Information