Je neděle večer. Skutečně! Nevěřil jsem zprávě, že vše v našem hlavním městě je zcela v pořádku a žádný ničivý útok vše nezničil. Sám zde ve středu tohoto stojím, hledím na stará známá místa a říkám si „ Je tedy čas napsat reportáž o tom všem co tento víkend mohl osadníkům Sedla nabídnout.“
Poměrně bohatě o tomto hovoříme v kalendáři akcí na těchto stránkách. Ten kdo toto četl, ví, že poplašná zpráva prognózovala na pátek jaderný výbuch. Začali jsme tedy prchat do lesa. Krámy jsou vyrabované a všichni se mohou spolehnout jen na zásoby místního srubu. Není to však tak jednoduché. Přichází v sobotní den strážci sýpek a vše podmiňují prací. Nejprve trosečníkům hledajícím zde záchranu prozrazují zlatonosná naleziště a po jejich příchodu vyměňují za žluté valouny vše potřebné k přežití.
A ještě něco. Něco, jenž určuje loviště. Je to mapa okolí, na které je zviditelněno loviště ryb, králíků a kohoutů. Osadníci rozděleni do třech skupin se třemi vůdci putují krajinou, nakupují, loví a vaří vše, jenž skončilo v jejich pastech. Je uvařeno a hlady tedy rozhodně neumřou. Co více. I při této vyhrocené situaci konce světa, vytvoří soutěž. Soutěž právě provedeného, upečeného, usmaženého, ogrilovaného, uvařeného. Jejich klání zviditelní svým výsledkem porota tvořena domorodými obyvateli.
Je večer a předsedkyně poroty Jarča vyhlašuje výsledek. Souběžně s touto zprávou přichází další a tak se osadníci dozvídají, že nic nebouchlo a vše je jako dříve. Po tomto nemůže přijít nic víc než mohutná oslava všech přítomných.
Toto vše se dalo vyčíst z kalendáře. Podle tohoto scénáře se vše i uskutečnilo. Ale! Já vím. Vím, že budou slzy, lítost, žal a smutek. Ano byl jsem připraven, že budu pranýřován. Věděl jsem, že se jedná o Sedlo na pohodu. Připadalo my to po minulých ročnících tvrdší šálek kávy. Říkám si „ Ale co! Toto k vaření přeci patří, udělejme to jako soutěž a hru. Kluci říkají „Hele to je na hraně, ale proč ne!“ Dobrá tedy. Vše jsme učesali, díky Sjů, která vše potřebné obstarala (přes veliké slzy) zrealizovali a vy jste vše bravurně zvládli.
Bohatá fotodokumentace dokresluje nenapsané a nepopsané. Při pohledu na foto pod reportáží zhlédneme věci, které si v čase minulém ani nedokážeme představit. Ale zvládli jste to a byli jste stateční.
p.s. Dovolte mi, prosím na závěr této reportáže zamyšlení. Jsme pravděpodobně přítomni nějakému období lidstva, jenž si již v minulých reportážích dovoluji nazvat „doba opačná“. Když se tak zamýšlím nad časovým průletem, třeba jen od roku „0“ je od tohoto letopočtu zcela normální pěstovat zvířata, abychom je potom mohli sníst. Jsme přítomni času, jenž říká – ty jsi vrah, to bylo hrozné. Jsme přítomni zlomu pohledu na tuto věc. Jsme přítomni naprostému blahobytu. Já vím. Nic nebouchlo a ráno si vše můžeme zase koupit zavakuované v sámošce. Ale! Dokázali by jsme to co se stalo v Sedle tento víkend i bez počítače? (až to bouchne tak určitě nebude fungovat).
Já ale vím, že vy už určitě.
Děkuju Sjů za její megapracovitost.
Zatím ahoj
Márty
Komentáře
Až to jednou opravdu bouchne vím, že s vámi se to bude dát přežít a s většinou při tom bude i legrace. Chtělo by se mi říct, že už se na to skoro těším. Díky Sue
RSS informační kanál kometářů k tomuto článku.