Letní tábor

Skončilo léto, nastal podzim. Skončil tábor a nastala… však každý ví a kdo ne ať si ještě jednou přečte nadpis. Loni jsme s naším návratem k pohodovým časům slavili úspěch, co letos? „Co třeba to udělat ve formě těch příběhů, co hrají pořád Hovada na táboře? Jako Dračí doupě?!“ říkají kluci. No jo, ale bude je to bavit? Loni jsme udělali něco, co všichni znali. Zaujme je i něco pro mnohé zcela neznámé? Dále debatujeme a po dvou poradách a několika obměnách nám zůstává jeden pevný startovní bod. Kubova hra bludiště. S tímto začátkem, na rozproudění krve po mrazivé noci, oprašujeme Petrův starý nápad ještě z tábora. Do příběhu letošní Pohody zapojíme starověké bohy a děj se tímto přesouvá do Středomoří, na Krétu. Již jistě víte proč.

Teď je už ale páteční večer a hosté přijíždějí do přístavu na ostrově pro ně zatím známý jako Dolní Sedlo. Z celého Řecka byli pozváni, aby se zúčastnili oslav při příležitosti narození syna královně Pasifaé. Večer v královském paláci je účast hojná. Číše, snad s nektarem z Olympu, rychle mizí a postupně zůstávají jen nejvytrvalejší. Uprostřed hlavní místnosti se začíná rozkládat starodávná a posvátná hra. Tým „Mladých“ v čele s věčně-mladou kapitánkou vyzývají k souboji v Kufru tým „Starých“. Hrst nejodvážnějších dlouho odolává, ale nakonec stejně podléhají a „Mladí“ slaví výhru.

Noc mrazivá, ale ráno přišlo mezi nás a uvrhlo nás zpět do dění na ostrově. V noci se narodil královský syn. Hosté se již natahují, aby přivítali novorozence v životě, ale místo dětského smíchu slyší jen funění a dupání. Nedaleká vrata se rozrazila a na denní světlo vychází oheň a zkáza, touha ničit a čistá nenávist. Přichází bestie. Rázem všem dochází, že neznámí ostrov se ve skutečnosti jmenuje Kréta, král, jenž je pozval, Mínos a nad nimi se netyčí nikdo jiný než bájný Minotaurus. Král ze vzteku zanevřel na bohy, zrušil oslavy a nebohé hosty hodil do labyrintu. Ve 4 chodech resp. skupinách. 

Lidé roztroušeně bloudí chodbami a za každým rohem očekávají stvůru. Přítrž tomuto však učinil Zeus s Hérou, kteří nebohé vyvedli ven. Každá ze 4 skupin vylezla kdesi na neznámém ostrově. Dlouho však netrvá a spatřují Héřino znamení. To jim radí, kde nalézt poklad s další pomocí. Byť původně měl být poklad okamžitě nalezen, vinou neznámou každý přeživší ostrov prošel aspoň natřikrát, než jeho zrak spatřil zakopanou truhlu. Však osud tomu snad tak chtěl, protože aspoň zástupci božského pantheonu (zatím v pozadí) měli čas zatahat za poslední nitky.

V pokladu bylo mnoho mincí a sdělení Héřino, že večer s Diem zavítají k nim a očekávají náležité přivítání. Pomoci toto zařídit měli mince a informace o nedaleké burze potravin bohyně Gayi, bohyně země a samotné země. Při potěžkávání váčku s penězi se cestovatelům zobrazili tři duchové - vlk, medvěd a orel. Ti jim sdělili hádanku k nalezení potřebného klíče. Byť nelehká, nasměrovala cestovatele na jedno z míst označených na přiložené mapě. Osudy hledačů klíče by vydaly na příběh delší než je samotná Odysea, ale nakonec se všichni vrátili v pořádku s tím, co hledali. Nejednalo o klíč, jako třeba k zámku, ale o klíč nezbytný k přípravě pokrmů na Olympskou tabuli, tedy o nádobí.

Během zbytku dne se ještě několikrát otevřela Gayina burza se vzácnějšími surovinami a pokud někdo pomoci potřeboval, byl vždy nablízku kovář bohů Hefaistos. Večer se však nachýlil, stůl pod širým nebem zaplnil a přišli ti, jejichž příchod byl očekáván. Zeus, třímající neomylný Blesk, po boku Héra a s nimi bohyně moudrosti, Athéna. Hostina začala a všem bylo jasné, že není vítěze. Každý dal do svého díla maximum a díky tomuto jsme si společně mohli užít krásný večer.

Díky za super víkend. Těším se za rok,

Roly