Letní tábor

Ano! Tento článek jsme dlouho nespatřovali. Je zde znovu a teď si přečtěte, co se zase děje.

Johan. Ano, právě neúnavný Johan, dává své elektrárně neunavenou inovaci. Již jsem zase slyšel o spoustě nových součástek a dílů na zcela nový prototyp.

Elektrárna, která si zasluhuje i přezdívku „Mlýnský kolo“ bude představena na letošním táboře. Ale o tom teď nepíši.

Byl to právě Johan, jenž svým pohledem spatřuje v kuchyni polňačku. Stojí a přemýšlí. Potom ji obchází a mapuje zrakem. Znovu okoukává a kloní se i dozadu ke komínu. Zastaví se, opře svoje záda o výdejní pult a říká: „Ta to má za sebou“.

V tu chvíli všichni autisté našeho kolektivu strnou. „Co tím myslel? Jak za sebou?“

Ve tvářích se jim rozlívá stejné strnutí, jenž můžeme spatřovat na tváři tříletých dětí, kterým vezmeme jejich nejmilejší hračku. Zděšeně koukají na Johana. S hrůznou otázkou: „Co se tedy stane?“

Tu odvezu na dílnu a dám jí do pořádku. Autisté se tímto sdělením klidní a pokoutně vyzvídají, zda bude vypadat úplně stejně. Takto jí mají rádi a byli by z nějakých novot nervózní.

Johan se usmívá a kroutí hlavou. Přistavuje vlek a naše oblíbené kamna nakládáme.

Johan s polňačkou upaluje na dílnu do Prahy.

Je několik dní po brigádě a já jedu kolem Johanova svatostánku. Tam, uprostřed nespočtu jeho nářadí stojí naše polňačka. Tedy to spíše vypadá jako pomník let minulých. Společně na ni hledíme a oběma je nám to jasné. Kdo to ale řekne první nahlas? Pořád kol ní chodíme, a ve vzpomínce na autisty tábora, hledáme řešení její opravy.

Né! To nejde! Ta je úplně děravá. Johan přichází s plánem „Chytrá Horákyně“. Odřezává vrchní část, jenž drží hrnce a vlastně tu na oko nejznámější součástku. Zbytek odváží na skládku. Bere nespočet ocelových tabulí a řeže, brousí, vypaluje a zase svařuje a brousí. Vyztužuje, dělá dvířka, speciální nádobu na přihřívání. Na závěr této jeho stavby dává jako zlatý hřeb na vrchol vyztuženou původní vrchní část naší Kuchyně. To znovu svařuje a brousí. Je hotovo!

Takto napsané to zní jednoduše, ale byla to velmi náročná operace. Pominuli fakt, že máme úplně novou polňačku a naši autisté se mohou dát opírat o její původní zábradlíčko a těšit se pohledem na něco pro ně vůbec nezměněného.

Johane moc děkujeme a máme štěstí, že jsi šel zrovna kolem.