Letní tábor

Ano, takto jsem nazval podkategorii této rubriky. Takto by se dala nazvat: Johan a jeho vynálezy.

V reportáži z druhé brigády o tomto nepíši, dovolte mi tedy, abych tomuto věnoval tento článek a (jak tuším, z rozhovoru s Johanem) tuto podrubriku.

Bylo to právě před zmíněnou brigádou. Johan toho týdne před tímto okamžikem byl poněkud nervozní. Pořád sháněl nějaké ešusy, hrnce a všechno možné harampádí. Zamyšleně chodil a říkal: "To musí fungovat." Každý se bál zeptat: CO? Protože po této otázce by se ztrhl Johanův monolog na 20 až 40 minut o vařiči zvaném DŘÍVKÁČ.

A je to venku. Právě dřívkáč ho očaroval natolik, že žhavil všechny možné dodavatele malých ventilátorů a všeho možného, co může podpořit hoření. Na dílně potom sestavoval a zkoušel dvouplášťový rošt pro hořlavinu zvanou též dřevo.

Je pátek a už dokládáme do auta věci k odjezdu na brigádu. Otevřou se vrata Johanovi garáže (něco jako opona v Národním divadle) a uprostřed jeviště stojí rozzářený Johan a v každé ruce drží jeden prototip.

(Vím, na tábor to máme 110 kilometrů, snad to vydrží a nebudeme muset zastavit u lesa v Boleslavi, abychom to vyzkoušeli.)

Zvládnul to.

První vteřinu příjezdu do sedla, říká: "Kdo si dá kafe?" Naší odpověď už ani nečekal a my jen slyšeli praskot větviček, jak je drtí a vhazuje do svého vynálezu.

Musím říci, že mu všechno fungovalo perfektně. Když jsme dopíjeli kávu u dohořívajícího dřívkáče, tak si jen Johan povzdechl. "Jen malej problém, u těch mejch testů na dílně nefoukalo." A už se zase zamýšlel o cloně proti větru.

Zde pár fotek.

Jelikož jsme zaslechli od Johana něco o slnunečním vařiči a otázku: "Kde se dá koupit zrdcadlová folie?", tak se máme zase na co těšit.