Letní tábor

  Takže, ahoj kluci a holky.. V tuto chvilku musím říci: dobrý. Všichni jsme si říkali, co s náma udělají "děti". Byly i katastrofické scénáře, že se opevníme v bažině. Jsou schopni si hrát? Budou poslouchat? Jak budou fungovat s pravejma dětma?

 Nyní všechny otazníky škrtám. Potvrdilo se to, o čem jsme vždy s vedoucími hovořili. Přece kdo si chce hrát, ten si hraje, a je mu jedno, kolik mu je, a ti druzí se přece na takovou akci nepřihlásí.

 Jak už jsem říkal na táboře. S touto myšlenkou přišel Fotr s Majkem, když se brátili ze svého víkendového soustředění. Trochu nás to zaskočilo, ale myšlenku jsme společně dopilovali, učesali a už byl na světě program na nulťák.

 (Je teda pravda, že mnohokrát jsme propadali záchvatům smíchu, když jsme si vaše těla a obličeje dosadili do starších hystorek, co jsme si užily s dětmi.)

 Ale v tuto chvíli je datum a čas 7.6. 17:00 a vy přijíždíte do zatáčky a ihned, jak jste začali mávat bezinfekčností nad hlavou, říkám: dobrý - jsou v pohodě.

 U večerního nástupu jsme už byli klidní všichni. Vše jelo jako po másle.

 Každou hodinou se dospělí proměňovali zase v ty kluky a holky, co známe, když jezdíme v létě na tábory., a ani jsme nepostřehli, že je něco jinak.

 Vlastně, jinak nic nebylo. My byli vedoucí, vy děti. Snad při tomto zamyšlení, je tu pár výjimek, které se obvykle v létě neddějí. Třeba Strážkyně šifry jí prostě někomu dala, ten někdo jí dal dalšímu, ten jí někde nechal, aby jí někdo náhodně vzal a dal jí dalšímu a ten jí při neustálém rozhovoru náhodně strčil do kalhot. Ty si samozřejmě převlékla, protože: "Jdeme přece do akce a v těhle kalhotech jsem byla už ráno." a nechal je vtáboře i s šifrou, která yla klíčem k rozluštění 5 km vzdálené zprávy. Problém byl v tom, že u té zprávy jsme již stály a kalhoty byly v táboře.

 Další překvapivá novinka byla, že se nám děti ztrácely po dvou až tříčlených skupinkách někam do lesa. (Zvikli jsme si na to, protože se vždy za sedum minut vraceli.) K dokonalosti to dovedl Luděk, který se na konci tábora zavíral v hygieňáku s hrnkem kafe se slovy: "Jsu si umýt nohy." Ani jsme mu neříkal, že neteče voda. Ale jemu to bylo stejně jedno.

 Byl přece dítě. Každyý dítě má svoje tajemství. Vlastně, každý má svoje tajemství.

 Ano, už si vzpomínám na všechny ty příhody a kuriozní akce, co jsme právě prožil, vzpomínám na Šamana, Akera, čerňáky, Chodce a Temného pána. O tom nepíši. To je nekonečný boj Světla a Tmy a o této rovnováze, i o nás, napsala Kniha Proroctví a Pravdy na úvodní straně.

 Vzpomínám na vysílání televize ČŘ 1, olympiádu, službu, nástupy, slavnostní ohně a na naše oddíly.. Ano jsou to vzpomínky. Záměrně se o nich nerozepisuji. Ty nám nikdo nevezme, zůstanou v nás. V nás, když jsme byli zase děti.

 Snad ještě na závěr, děkujeme za fotky. Jakmile budou zpracovány objeví se na úvodní straně místo tlačítka foto tábor 2011 tlačítko Nulťák 2012. Po jeho rozlkiknutí se objeví veškerá fotogalerie z nulťáku.

 Všem chci ještě jednou poděkovat a říkám:
Dobrý

Přichází první děti

První porada velkých kluků

Oddíl koníků v akci

Šaman s Akerem a kniha proroctví a pravdy

Koníci a střední na rozcvičce

Velké holky při službě

Akerovo zajetí

Co s tím uděláme?

Kdo je pro, koníci?

Velký holky už to našly, teď jen vyluštit

Výměna štítu za život Akera

Ranní nástup

Dražba

Narozeniny

Šaman a Chodec přinášejí světlo.

Oheň v orláku

Olympiáda holky proti klukům

Holky, do toho!

Chleba

Polední klid

Poslední večeře pánů

Nulťák se povedl. Tady jsme všichni a musím říci, že tam byla velká prdel.

Nedopsaný dopis od Lucky Philipové tatínkovi.