Po dlouhých pátečních přípravách, již v 8.00 je rozmístěn starostův přijímací úřad v zatáčce a jdeme na to. Šerif, starosta a kočí vyhlíží první zlatokopy. „Hele! Už jedou!“. Přijíždí první auto a šerif přísným jednáním předvádí prospektory před starostu. (Jasmínka se mnou za toto dodnes nemluví). Je vyplněna listina prospektora a dluhem zakoupen přístřešek dole ve městě. Kočí jen marně nabízí své služby. „Támhle jedou další a další!“ Vše probíhá stejně. Prospektoři odchází do ůdolí a všichni vědí, že mají na místě vyhledat osobu pod jménem Junek. Tak se děje a Sjů jim přiděluje domy. Je 9.00 hodin a právě je uzamčen vchod do města.
Celé jeho představenstvo všechny vítá pod šibenicí a jsou řečena pravidla a zákon města. V tento moment je pomocníky šerifa uzavřena vnitřní část města (ta s věcmi prospektorů) a výstřelem z pistole je odstartováno rýžování. Prospektoři jsou rozděleni do družin a každá tato se rozebíhá na vyklajmované naleziště. Tam nachází symbol rýžoviště a ihned jde vše registrovat do banky. Bankéř vše eviduje a potvrzuje jejich právo do listiny prospektorů. Šerifové dbají na čestnost zlatokopů a kontrolují jejich doklady. Netrvá dlouho a směnky za jejich příbytky již mají vyplacené. Nyní bankéř vydává za nugety opravdové peníze města Sedlo City. Otevírá se tímto obchod a sním i casíno města. Několik hříšníků vstupuje na zakázané území a šerif je ihned trestá. Vše jde jako na Západě. Náhle mezi zlatokopy přistupuje kloboučnice a láká je do svého tajného krámu. Tam je pod výstavkou klobouků ukrytý alkohol, cigarety, ale také pistole. Prospektoři na vše hledí a svírají v rukách zatím pár peněz, jenž vydělali za zlato. Odchází tedy rýžovat. Odchází a přemýšlí. Rýžují a jejich kapsy se plní. Dokáží si už v tento moment dopřát i svačinu z obchodu a možná i to jedno pivko. Rýžují a mění zlato za peníze. Klaimů je stále mnoho.
Na vzdálených rýžovištích se ale již potkávají se zločinem. Ten ke zlaté horečce také patří. Ano! Jsou to právě banditi a pistolí je obrali o peníze. Šerif byl daleko, tak nezasáhl. Je vše nahlášeno a je rovněž prospektory zviditelněna podobizna lupiče. Městská nástěnka neustále všechny informuje o nových skutečnostech ve městě a rovněž tam šerif věší onen výtvor, jenž zviditelňuje lupiče. Prospektoři jsou na pozoru. Někteří si raději kupují na obranu zbraně. ( V tento moment, musím konstatovat velké překvapení. Mysleli jsme, že zakoupené zbraně použijete hlavně k loupení. Vy jste se však organizovali a společně jste bojovali s lupiči). Pořád se rýžuje a reverend neustále žehná městu. Starosta je usměvavý a vše rozkvétá a roste, přesně jak si přál. Zlatokopové si plní kapsy a kupují v obchodě oběd.
Náhle má starosta města potřebu velkého sdělení a zvonem všechny svolává. Zve prospektory k velké události. Svatbě bankéře a jeho pomocnice. Ihned obřad začíná a reverend žehná novomanželům. ( k tomuto okamžiku musím zde zmínit pár poznámek, jenž my při svatbě šly myslí. Reverend se tázal přítomných, zda je někdo proti, ať to řekne nebo ať mlčí. Já se ozval a říkal, že nesouhlasím a protestuji. Reverend toto sdělení nebral vážně a pár oddal. Teď mě, ale už nemůže zastavit. Ptám se tedy! „Sokole! Proč když jsi přivedl Bugynu, proč už se nikdy neobjevila naše vlajka „Za práva můžu“?“ tam jsem viděl souvislosti a nechtěl jsem v rámci udržení naší organizace, aby ses oženil.“) Novomanželé tedy řekli své „ANO“ a starosta na jejich počest uvolnil bezplatně těžbu na zbylých klaimech. Prospektoři bohatli a město vzkvétalo. Každý ale znal starý příběh o muži v bílém a jeho tajné mapě. Mapě na které je vyznačena zlatá žíla. Ano! Byl to kus starého papíru, jenž vlastnil starosta. Ihned jej ukázal prospektorským skupinám a ti hromadně z obchodu vykupují mapy okolí. Ti nejchytřejší již kupují dostavník a všichni někam z města odchází. Jsou ozbrojeni. To je dobře! Calvera již na ně číhá v houštinách. Calvera je se svou družinou nejstrašnější bandita. Je na něj vydán zatykač. Šerif za jeho lapení dává 1000 sedloňů. Prospektoři postupují k místu určenému na mapě a mají se na pozoru. „ Určitě tady někde bude!“ A skutečně. Střelba, ukrývání se a prospektoři útočí i na sebe navzájem. Mají zlato a spěchají do města. Jaké však zjištění skrývá jejich tvář. Calvera byl rychlejší. Obsadil předsíň banky a se svýma kumpánama se tam opevnil. Ihned jsou přivoláni strážci města a nespočet zbraní míří na zločince. Mají však výhodu. V pravém středu banky se opevnil a uzamkl bankéř s pomocnicí. Ihned po uzamčení dveří však bankéř hledí na postel uprostřed sejfu. Hledí a zjišťuje problém. Ve středu lůžka spí nemluvně. To si tam odložila matka k odpolednímu spánku. Bankéř je opevněn, ale Calverova družina ovládá svým valem vchod a pro finančníka vlastně i východ. Šerif vyjednává s desperáty. Jsou neústupní a žádají nemožné. Ihned je tedy vydán příkaz k odpojení hlavní hadice k nádrži města a spuštění čerpadla. To se stalo a desperáti jsou tímto proudem vyplavováni. Netrvá dlouho a s rukama nad hlavou se vzdávají. Nemluvně již objímá matku a šerifova hlaveň míří na Calveru a jeho družinu. Stojí pod šibenicí a prosí o milost. Zbytečně! Zákon v tomto případě je neúprosný. Calvera již má smyčku lana kolem krku. Je osloven, zda má nějaké poslední přání. Šerif naň míří zbraní a reverend dává poslední pomazání. Jeho ústa se však rozhovoří s posledním přáním. Chce být popraven v Saloonu u karetní hry. Starosta se zadumá a jeho dobré srdce přání vyhoví. Desperáti jsou odvedeni do vězení a čekají na večer.
Saloon je otevřen a barman má spousty práce. Náhle přivádí eskorta vězně a na pódiu je zřízen hrací stolek. Prospektoři sedí ani nedutají. Na Calveru míří stále zbraň šerifa a starosta vytahuje karty. Hra začíná. Tato hra nemá vítěze. Je to Calverovo poslední přání. Sál ani nedutá. Hraje se oko. Starosta již odkryl karty a jeho protihráč je před otočením poslední. Náhle přistupuje šerif a přikládá mu kolt k hlavě. První řady zlatokopů si zakrývají tvář a čekají výstřel spravedlnosti. Náhle se však stane něco nečekaného. Rozezní se hudba a ze schodů do vlastního saloonu schází kovboj celý v bílém. Není pochyb. Je to on. Carmakův potomek Limonádový Joe. Jeho hudba zní saloonem a on sám záhy stojí přímo vedle Calvery. Šerif a starosta poodejdou a myslí, že Calveru popraví právě on. Velké zděšení však zaplaví saloon. Joe si všiml na Calverově paži stejného znamení, které on sám nosí od nepaměti. Vše je jasné! Jsou to bratři. Joe žádá starostu o jeho milost. Starosta vyhoví a šerif přichází s návrhem ať právě Calvera zde v saloonu dělá barmana. Ihned je vymyšlen na počest jejich sblížení nápoj. WhisCola. A není v lokále nikdo kdo by jej neokusil. Znova se rozezní hudba a přichází i se svou písní překrásná Tornádo Lů. Tu podpoří v kankánu nespočet slečen a sloon burácí tancem až do rána. Prospektoři utrácí své peníze a všichni se baví.
A vlastně o to nám šlo. To je přeci jedno, že už nejsme děti. Pořád to ale dokážeme.
Ahoj Márty
