Aloha domorodci,
konečně na nás přišla řada! Po pravdě řečeno jsme po loňské vesmírné štaci v opojné náladě skočili po vhozené rukavici a jali se pořadatelské pozice. Nápady se valily ze všech stran, aby opakovaně skončily u jediného a výsledného projektu: HAWAI. Ovšem do samotné akce zbývala ještě spooooouuuusta času. Ale jak všichni víme, čas plyne a štěstí přeje připraveným.
Takže letním výprodejům v září se nedalo odolat. Tedy s náskokem 2 vějířů z banánových listů a 3 sad kovových brček s motivem tropických listů jsme koncem července pocítili menší časovou tíseň (hlavně JÁ). Tu jsme však návštěvou pár webových stránek lehce odklonili (hlavně Štěpán). A načerpali inspirace hudební, kostýmové i k samotného programu. O vaření jsme měli jasno od začátku.
A jak to celé bylo?
Domorodci připlouvali na ostrov Dolní Sedlo již od pátečního odpoledne. Sobotním ránem se linuly hawajské tóny, během kterých se domorodci rozlosovaly do 5 kmenů. Každý domorodec si ozdobil svůj náhrdelník příslušné barvy svého kmenu a nyní již nic nebránilo tomu, odstartovat extrémní hawajský závod IRON-MAN. Jedná se o velice populární avšak dosti náročný triatlon, který byl v našem podání povýšen o železnou disciplínu. Naši nejmenší závodníci museli zvládnout 1. etapu PLAVÁNÍ, poté předali štafetu praktikantské kategorii, která se musela vypořádat s 2. etapou BĚH. Následovala 3. etapa KOLO, které se zhostili vedoucí, stejně jako závěrečné ŽELEZNÉ etapy. Extrémním vítězem extrémní soutěže se stal domorodý kmen LEMPLOW, jenž vyhrál možnost 1. volby kouzelné bedýnky.
Každá kouzelná bedýnka ukrývala určitý typ surovin pro přípravu pokrmu k výsledné hostině. Jak už jsme zmínili, o vaření jsme měli jasno, a proto jsme do hodnocení hostiny zahrnuli i přípravu alkoholického a nealkoholického nápoje a také domorodý umělecký projev. Tedy stručně řečeno vítězem se nestává ten, kdo nejlépe uvaří, ale především namíchá a předvede. A jak už na Pohodě bývá zvykem na těžké rozhodování o vítězi jsme povolali kovanou porotkyni domorodou šamanku Šarai. Žádným překvapením není, že vítězství si zajistil domorodý kmen HOKULE. Za jehož úspěchem stál chutný výtvor Karel, nevšední konzumace drinku či předvedený umělecký výkon. Ani kmeny LAMA, HAKELOU nebo AL KOHOLA nezůstaly se svým kulinářským umem pozadu. A protože pokrmy i drinky vypadaly opravdu lákavě, pustili jsme se do ochutnávání, koštování a požívání všeho, co nám stoly nabízely. Dostatek dobrého moku zajistilo otevření TIKY BARU a proudy kofoly, džusů a Blue lagoon se valily proudem. Proudem se valila i dobrá nálada a pocit, že se Pohoda opět vydařila. Za veškerou P O H O D U děkujeme i vám všem přítomným domorodcům a za rok na viděnou a na těšenou s ….?
Anička a Štěpán
Reportáž od jednoho z domorodců:
Již je to skoro rok, co si Anička se Štěpánem zapikali přípravu onoho víkendu na kterém je zakázané vzít do rukou nářadí. Ano! Pohodu.
Všichni jsme se trochu báli. Známe Anču a z tohoto jsme předpokládali, že vše se bude odehrávat v rybníce a převážně pod vodou. „ Dobře! Jdeme do toho!“
Anička se Štěpánem řeknou a mi to splníme. Už vlastní úvod nás zval do slunné Havaje a tímto, jsme se v našich obavách o rybníku stále utvrzovali. Utvrzovali a zároveň těšili na parádní víkend plný soutěží a závěrečné hostiny.
Musím říci, že staří harcovníci, byli již od středy v neklidnosti. Nemusí nic připravovat, řešit, nakládat, nakupovat a stále někomu s organizací volat. Byl to vskutku strašně osvobozující, prostě Pohoda. Toto vše zvládla Anička a Štěpán. V pátek nás ubytovali a vlastně jsme od této chvíle byli v jejich rukách. Večer lehce nastínili čas, kdy nás čekají v oblecích na havajské pláži.
Ráno skoro všichni stojí na určeném místě a hledí na Havajanku, kterou doprovází Bob Márley. Štěpán s dredy byl opravdu úchvatný. Jsou vybráni kapitáni týmů a jejich skupiny. Vše je jasné. „ Jak se ale dostaneme k potravinám?“ znělo každému v jeho zamyšlení. Náhle se postavil Bob a Anča a zviditelnili cestu. Zazněl i rybník. Všichni na sebe zoufalostí třeští oči, ale jde se na to. Anička byla milostivá. Stačilo převézt svíci na plameňáku k prameni. Už to lítá. Je odstartováno. Klacky pohání nafukovací zvířata s plamenem a všichni soutěží. Úspěch střídá zklamání, ale nakonec to všichni dali. Teď běží slalomem s hořícím plamenem, až na místo, kde nasedají na koloběžky. Znova slalom a čas utíká. Soutěž je u konce a pořadí dává skupinám možnost výběru z hromad jídla. Každý přemýšlí a záhy odchází s úlovkem na své místo, aby vše připravil a vyhrál. V tento čas, už každá skupinka dumá, co se z tohoto dá uvařit k slavnostní hostině. Musím říci, že to bylo vtipné. Já nejsem žádný kuchař a tak jsem se smál. Avšak v naší družině, když jsme vybalili asi pět druhů sýra, bylo zřejmé, že guláš neuvaříme. Dobrá! Pojali jsme to výtvarně a udělali sýrovou sochu postavy, jenž jsme nazvali Karel. Potom jsme se věnovali požadovaným drinkům a den utíkal v rytmu legrace. Ostatní družiny na tom byly podobně. Jedna dostala pouze zeleninu a další nekonečně masa. Teď již moc nevím, co probíhalo v konkurenčních družinách, ale vím, že jsem zbytky tohoto snídal až do pátku po akci / pokud budete mít chuť napište své příběhy do komentáře).
Ano! Teď se blíží pátá hodina a my spěcháme náš výtvor přenést na bodovací tabuli. Jestli Karel spadne, jsme v háji. Přicházíme do tábora a již vidíme, že přípravy jsou v plném proudu. Každá havajská družina dělá výzdobou svého pokrmu maximum. Usazujeme tedy Karla a připravujeme pití. Přichází Bob s Ančou a vše zahajují. Ještě jsem nenapsal o tajném úkolu, jenž dostala každá družina. Byl to tanec nebo píseň. Bob to odmáznul a Majkova družina začala zpívat jimi složenou píseň. Klobouk dolů. Potom další bojový tanec, další alkoholickou píseň, potom mi píseň a tanec a vše ukončil Rolda svým baletem.
Smějeme se a pomalu představujeme své pokrmy a požadované pití. Komise je přísná. O vítězství vlastně nikomu nejde. Všichni se baví a je pohoda. A takhle to mělo být. Potom si vyprávíme o trzích a nacvičujeme divadlo.
Mockrát děkujeme, že jsme si mohli Pohodu vychutnat. Ančo, Štěpáne – jste borci.
Pohodové fotky z Pohody najdete ve fotogalerii
