28.6.2014
Plni nadšení se znovu scházíme u mnoha baladami opěvovaného bistra Mc Donald a po útrpné chvilce na parkovišti jsme se vydali na autobus, který nás posléze odvezl do Liberce. Z toho města jsme se vlakem vydali na strastiplnou cestu do TÁBORA. Když se většina z nás doplahočila do údolí světla, spatřili jsme spoustu známých tváří, ano, přece naše vedoucí a jejich věrné pomocníky. Márty ihned vyhlásil nástup při kterém jsme se osvěžili představou, že bude pršet. Poté nám dal krátké instrukce, co bude dál. Pak jsme se všichni rozprchli za svými povinnostmi. Hrdě jsme odnesli své velmi lehké kufry na místo, kde na tři týdny složíme hlavy. Na dalším nástupu jsme se dozvěděli s kým budeme škrábat brambory, klepat se zimou na hlídce, nebo možná za trest mýt kotle.
29.6.2014
Po prvním spánku v našich stanech plných živočichů jsme se probudili za křiku BUDÍČEK. Někteří. Ti ostatní byli již dávno vzhůru. Po budíčku následovala rozcvička a zanedlouho byla snídaně. Když se všichni najedli, šli jsme na nástup, kde jsme se domluvili co bude náplní dne. Rozdělili jsme se na čtyři týmy. 1. tým, ti nejlepší, v čele s Johanem stavěli pevnou hráz. 2.tým, ti nejchytřejší, pod Karlíkovým vedením pracovali na světlech u dvou věží. 3.tým, Márty a jeho akce ,,ať žije sputnik´´, při kterém pro náš sputnik vyráběl něco jako psí boudu, 4.tým který připravoval vše na oheň. Jak to dopadlo: 1.tým – polovina práce splněna, 2.tým – usppěl, světlo svítí, 3.tým – polovina splněna (základ boudy), 4.tým – hotovo. Když všechny práce ustaly, všichni jsme se uchílili do srubu, kde jsme si řekli o nekonečném boji světla a tmy. Mnoho toho ještě nebylo vyřčeno, ale čas nás už tlačil do postelí.
30.6.2014
Mnozí z nás vstali s dobrou náladou do plně nabitého dne. Dopoledne jsme trénovali taktiku boje proti černým legiím. Z oběda si nic nepamatujeme, ale jelikož jsme měli službu my, bylo to určitě něco velmi dobrého. Po poledním klidu byla zprvu nudně vypadající hra MEDVĚDI. Princip byl jednoduchý, sbírání papírků coby medvědích končetin. Aby to nebylo tak lehké, bránily nám v tom tři humanoidní formy života s né moc příznivým zevnějškem. Takže místo hry s plyšovými medvídky to byl boj o přežití před krvelačnými bárbínami. Avšak vynalézaví kapitáni se uchílili do jídelny, následovalo mnoho zrad, konfliktů, ale i nově uzavřených spojenectví. Po šťastném konci hry jsme spozorovali Stín putující po cestě pěti drápů. Rozdělili jsme se na tři skupinky a dali se do pronásledování. Po chvíli sledování Stína jsme vyslechli jeho rozhovor s temnýmpánem. Po tom, co temný pán seřval Stína za to, že mu přinesl pouze jednu černou perlu, z ní udělal čtyři nové válečníky. S nově nabytou informací o černých perlách jsme se vrátili do tábora a po delší debatě usnuli.
1.7.2014
Po probuzení jsme očekávali nebezpečí nového dne. A tak ti nejstarší šli do svého tajného bunkru, zatímco zbytek tábora, včetně služby, odkráčel hrát hru k Černé bráně. Nejstarší oddíl vylepšoval svůj bunkr, když najednou k nim přiběhl posel z tábore se zprávou, že je přepadli čerňáci. Všichni se dostali v bezpečí do tábora až na dva chlapce. Všichni se shromáždili v hlavním srubu, připravující se na záchranu. Jirka! Ozvalo se. Přiběhl první ze zajatců, jen v kraťasech. Na hrudi měl pět černých drápů. Za chvíli přiběhl i druhý. Po jejich výpovědích jsme zjistili, že za 24 hodin máme do černé brány doručít všechny černé perly. Rozhodli jsme se tedy nastrčit neobravené vypálené perly. Naše počínání upřesnila kniha. Večer byl slavnostní oheň. Lesem se rozléhal náš zpěv, který ale přerušil Chodcův příchod. Zanedlouho dorazil i důvod jeho příchodu. Princezna Anestea a její doprovod. Darovala koníkům, těm nejodvážnějším, ale nejmenším, deset křišťálových perel, které chrání svého majitele před temnotou. Když odešla, šlo dost dětí spát, avšak někteří usínali za tónů kytar.
2.7.2014
Jak už to bývá, probudili jsme se do nového dne. Dopoledne bylo PPO a poté následoval dřívější oběd. Po obědě jsme šli odevzdat perly do černé brány. Nedá se říci, že byla akce zdařená, ale hlavní cíl byl splněn. Po poledním klidu, který netrval déle, než 20 minut, jsme se vydali na místo, kde jsme se domnívali, že bude váha zla. Po neuspořádané výpravě jsme opravdu spatřili váhu zla, zpoza které vystoupil temný pán. Všichni, jako jeden muž, jsme pomalu v kruhové obraně odcházeli od temného pána směrem do tábora. Naše kroky byly stále rychlejší a vzdalovali jsme se od hrozby v podobě Stínů v čele s Pánem bouře.Když jsme v bezpečí dorazili do tábora, dali jsme si kratší pauzu po které následovalahra Ruce, kterou na prvním místě vyhráli dvě skupinky se stejným počtem hlasů a to Adamova a Rolandova skupinka. Celí znavení jsme ulehli do spacáků a společně usnuli.
3.7.2014
Už snad ani nebudu psát, že jsme vstali, vyčistili si zuby, nebo se najedli, ale co stojí za zmínku, je návštěva jednoho osobního strážce Anestei, který s sebou přinesl do našeho tábora hliněnou nádobu v níž se nacházely tři hliněné destičky, kde na každé byl obrázek. Po krátkém zkoumání jsme usoudili, že obrazy na destičkách jsou tři místa na mapě. Ihned jsme tedy zformovali tři skupinky z nichž se každá vydala na jedno místo. Každá ze skupinek našla růži a bedničku obsahující váček s perlami světla a lahvičku neznámo k čemu. S tímto vzácným nákladem jsme se vydali do tábora. Po poradě ve srubu následovala soutěž v přetahování, kterou vyhrála Rolandova skupinka. Když skončila soutěž, šli jsme spát a nechali se unášet do říše snů.
4.7.2014
Ikdyž se na nás únava již začala projevovat, vstali jsme do dalšího dne. Dopoledne bylo velice oblíbené a vždy překvapující PPO. Odpoledne k nám přiběhl jeden z členů královské gardy se slovy ,,Pomozte!´´. Po krátkém rozhovoru jsme se dozvěděli, že Stíny přepadli a zajali Paní Zámků. Rychle jsme se připravili do plné zbroje a šli jsme k váze zla, kde byla Paní zajata. Po několika bojích jsme se dostali až k Paní Zámků a následně ji osvobodili. Ta nám pak řekla, že dokáže zlomit Odulinu kletbu, ale pouze na půl minuty. Vybrali jsme proto tři nejrychlejší z našich řad, kteří měli utrhnout květinu. Po zdařilém trhání květin nás Paní Zámků poprosila o další laskavost. Měli jsme udělat vývar z natrhaných rostlin. S touto prosbou jsme se vrátili a vyrobili již zmíněný vývyr, který jsme měli doručit následující den.
5.7.2014
Dalšího dne dopoledne bylo PPO, ale odpoledne byla speciální hra. Kolem světa za 80 dní. Vyhráli to Petrovi trpaslíci. Večer přišel čas lektvarů. Po krutých bojích jsme se dostali na místo. Provedli jsme obřad po kterém byl zavolán Posel světla. Ten zničil obrovskou moc lahvičky na váze. Poté jsme se pod ochranou Paní Zámků vrátili do údolí světla.
6.7.2014
Ještě jsme měli před očima výjevy z bitvy, když zrovna začínal nový den. Před obědem jsme obnovovali obranu údolí světla. Byly obnoveny telefony a rozdělena strážní místa. Po sérii cvičných poplachů následoval oběd. Odpolední program byl vyplněn PPO. Večer jsme byli fascinováni blikajícími světly za zvuku hudby.
7.7.2014
Probudili jsem se do deštěm prosluněnného dne. Dopoledne bylo PPO po kterém následoval poplach mejdlo. Zkistili jsme, že směrem ke kamennému srdci směřoval nejméně jeden stín. Hned jsme vypravili skupinu po pěti lidech, která měla prozkoumat, co se děje. Po úspěšném odpětkování Stína jsme u něj našli zakódovanou listinu a po rozluštění zprávy zjistili toto: Stín poslední noci se vznáší nad koněm. Sestavili jsme proto 15tičlennou skupinu která v noci, za deště, šla vyrvat koně z rukou nepřítele. Skupinka uspěla a přinesla mocnou zbraň stařešinů.
8.7.2014
Vstali jsme, měli jsme rozcvičku, vyčistili si zuby a poté následovalo PPO. Odpoledne jsme hráli velmi zábavnou hru. Hráli jsme za barbarské kmeny, které podepisováním se na lístečky měst města dobývaly. Aby to nebylo tak lehké, stáli nám v cestě římané, kteří nás plácnutím dokázali zranit a my jsme se museli dostat do nemocnice. Večer jsme se bavili u kytary a řvali jeden přes druhéhojména ovoce. Zvítězily jahody. Mohli jsme zde vidět úžasné výkony světoznámých herců v režii Petra. Když už jsme únavou padali, šli jsme si lehnout do svých spacáků a nedlouho poté usnuli.
9.7.2014
Probudili jsme se do deštivého dne. Celý den bylo PPO, ale hlavně: tábor se po dlouhé době, mimochodem již podruhé, umyl v teplé vodě. Večer k nám přijely televize z celého světa aby zde mohly natočit světoznámou soutěž Sedlo hledá talent.
10.7.2014
Vzbudili jsme se do mokrého dne. Dopoledne bylo PPO a odpoledne jsme vyslechli, co napsala kniha. Zjistili jsme, že Pán bouře si chce povolat nového Stína smrti v černé bráně. Ihned jsme vytvořili skupinu která šla k černé bráně, kde jsme viděli rituál a následné oživení Stína smrti, který dostal za úkol najít a zajmout Šáhena slepce. Večer byla show Kulič a jeho parta po které následovala diskotéka.
11.7.2014
Vstali jsme s myšlenkou zachránit slepce Šáhena a pak jsme vymysleli dobrý plán. Rozdělili jsme se do čtyř skupin: jezdci s Mártym, střelci se Sue, stopaři s Kryšpou a vedoucí. Ze čtyř směrů jsme se blížili do místa, kde byl spatřen Šáhen slepec. S klesající vzdáleností do cíle se rozšiřoval počet Stínů. Mnoho jich padlo, jenže se objevil štít. Stínů neubývalo, zatímco našich sil ano. Šáhena jsme nikde nespatřili a tak jsme se dali na ústup před Stíny. Stíny v čele se štítem temnoty postupovaly proti nám, ihned jsme udělali řadu z těch nejsilnějších, ostatní bojovníci světla ustupovali. Po zdlouhavém boji se Stíny vzdali a my jsme se vydali do tábora. Večer se stalo něco, co nikdo nečekal. Objevil se Šáhen, který nám nakreslil profil Pána bouře a pak nám řekl, ať rozděláme oheň. Všichni se tedy rozutekli připravit vše potřebné a již po pár minutách na orláku hořel velký oheň ze kterého slepec předpověděl toto: Vidím bojovníky světla, jak z hlíny z rudé země vytváří podobiznu Pána bouře... vidím schránku živlů.... vidím strach v očích Pána bouře.... Poté odešel a my nedlouho po něm také.
12.7.2014
Probudili jsme se s úsměvem na rtech a hned po jídle jsme se pustili do práce. Skupinka čtyř lidípřekreslila podobiznu Pána bouře na papíry, které jsme pak vyvěsili všude všude okolo tábora. Poté jsme šli ke kamennému srdci, kde jsme našli schránku živlů ve které byla hromada perel a mapka a na ní označeny tři místa na která jsme se ještě toho dne vydali a po delším bloudění každé ze skupinek jsme našli, co jsme hledali. Hlínu z rudé planety. Všichni jsme začali vytvářet sošky z jílu, abychom určili nejzručnějšího modeláře. Když byly výrobky hotovy, odhlasovala se nejpovedenější socha (socha Petra). Večer jsme znovu zalehli do spacáků.
13.7.2014
Vstali jsme ze spacáků a parta modelářů vytvořila sochu Pána bouře. Odpoledne jsme hráli Cestu tam a zase zpátky (puťák), kde byly testovány naše smysly. A večer jsme zakončili hrou na kytaru u druhého táborového ohně.
14.7.2014
Dopoledne přišel Pán bouře se Stínem smrti a dalšími Stíny. Pán bouře nám předhodil plášť Šáhena slepce a vyhrožoval, že jej zabije. Nabídl nám výměnu Šáhena za hlínu z rudé planety. S těmito slovy odešel. Zbytek dopoledne a odpoledne jsme strávili plánováním pasti na Pána bouře. Večer se náš Bouřka opravdu ukázal, vznášel se ve vzduch a vedle něj byla mocná čarodějka Aurel. Předali jsme hlínu a po delší prodlevě Pá bouře uvolil, aby jsme si odvedli Šáhena, kterého jsme posléze odvedli do tábora. Slepec nám sdělil, že máme vyrobit kalich z obličejů Pána bouře hledících na sebe. Poté odešel.
15.7.2014
Se svítáním bojovníci z našich řad nalezli v dutině stromu kovovou růži na které byla zezadu nalepená zpráva. Po rozbalení oné zprávy jsme na ní objevili tři mapky. Byla to ta samá místa na která jsme šli pro hlínu z rudé země. Měli jsme ale určeno na jaká místa máme jít. Všichni jsme se bez větších problémů vrátili do tábora. V balíčcích bylo šest hliněných destiček. Jejich poskládáním jsme zjistili, že je na nich kalich s hlavami Pána bouře. Naše skupina hrnčířů se hned dala do práce a udělala již zmíněný kalich. (Je pravda, že nevypadal úplně přesně podle předlohy.) Večer se hrála hra Holky proti Klukům kterou samozřejmě (jak jinak) vyhráli kluci 8:6.
16.7.2014
Jistě všichni čekáte, že zas napíšeme, že jsme vstali, takže napíši pro změnu toto: Vstali jsme do prosluněného dne. Dopoledne se nedělo nic, co by stálo za řeč, počkat přece jen se něco stalo – HYGIENA – bylo docela zábavné sledovat, ale i se přičinit k totálnímu úklidu tábora. Zjímavý byl i Klářin sprint s přepravkou, či Ančin běh se Savem na dvě věže. Odpoledne jsme hráli hru Motýli. Sbírali jsme lístečky s hodnotami a bránili nám v tom různá zvířata, jako například tučňák, krtek, černá mamba, opička, slon a koala. Večer nás navštívila královna Gothian a další významní hodnostáři světla. Královna si prohlédla naše zbraně a též naše údolí. Řekla nám, jak použít kalich a odešla.
17.7.2014
Ráno jsme vybrali skupinu pěti lidí do černé brány, kde nás generál temných vojsk vyslýchal. Poté nám řekl, kam máme dát zprávu, co se děje v táboře, a když pro něj bude tato zpráva dobrá, dá nám tam místo setkání Pána bouře. Mezitím se v táboře konal nácvik boje. Když se pětice vrátila a odnesla zprávu, přinesla ještě něco. Ano, zprávu s místem setkání s Pánem bouře. Začali jsme tedy rozdávat instrukce a učili se nové signály. Odpoledne jsme šli vstříc Pánu bouře a jeho armádě, kterou jsme následně rozprášili a Pána bouře pomocí kalichu zničili. Večer za námi do tábora přišla královna, zbrojíři a Beren. Královna nám předala královský řád a poté jsme museli odevzdat svůj šat do zbrojnice. Byli jsme rádi, že vše dobře dopadlo a s tímto pocitem jsme šli spát.
18.7.2014
Ránobyla dokonalá pouť. Byly zde třeba stánky, jako rychlé klíče, střelnice, babylonská věž, nebo sedloňské léto, kde byly turnaje ve stolních hrách a různápředstavení. Byl zde i krámek, kde jsme si mohli koupit sladkosti a různé další věci. Den se pomalu krátil a přišlo generální mytí a uklízení po kterém byl poslední slavnostní táborový oheň.
19.7.2014
Vstali jsme. Někteří byli zprvu rozespalí a jiní byli vzhůru už v šest hodin. Nebyla rozcvička, tak se děti rozutekly uklidit si ve stanech. Následovala snídaně a nástup. Kde se rozdaly další pokyny. Tábor hned ožil. Desítky dětských ručiček sundavaly plachty, sbíraly papírky, či nosily stanové konstrukce a podlážky. Když je vše hotovo a začnou pršet peníze, připravíme se k odchodu, pryč z našeho údolí, pryč od nových kamarádů (chvíle loučení jsou nanic). Jediné, co mě drží je, že se zde v dalším roce znovu sejdeme. S tímto pocitem opouštíme naše údolí a máme slzy na krajíčku. Doufejme, že se zde uvidíme i za rok.
Vaši kronikáři, Petr a Roland.
29.7.2014
Všichni jsme doma a už se těšíme na další tábor. Učíme kamarády pětku a mlejn. Nebo tiché povely. Koupili jsme si polňačku a vaříme si doma chutně.
P.S.: Spím ve spacáku
Petr
Poznámka pro Johana: Metoda ospávání je super.