Ahoj člověci co to čtete. Musím se vám na úvod představit. Bohužel si v tuto chvíli nemohu vzpomenout na jméno, ale vím, že jsem jeden z členů chráněné dílny. Kluci a holky od nás říkali, že to mám napsat já a tak sedím a plním papír písmenama.
Bohužel v tuto chvíli nevím, co jsem vlastně chtěl napsat. Vím jen, že lidem z naší chráněnky na tom hodně záleželo a tak shromáždili spousty prášků našeho denního přídělu a dali mi je zde do misky na stůl. Asi si jeden dám. Už jsem z těch písmen unavenej a vlastně nevím, proč to píšu. „Počkat ještě je zapiju“
Dobrý už jsem se přestal klepat. Jo vlastně celá chráněnka říkala, že tam nemá být Nulťák, tak tam budem my a všechno ovládnem. Kluci taky říkali, že nás bude málo, že to sem mám napsat a že prej uvidíme jestli přijedou naši kamarádi. Ptal jsem se kde je najdem? „Moment dám si další prášek nějak se potím“. Jó! Najdem? Že prej jim vychovatel pročítal z téhle počítačové televize a těchto stránek a všichni jsme byli nadšení. Že prej tam někdo někoho pořád vyzíval ať něco řeknou. Ať napíšou kdy pojedou. Ať napíšou s kým pojedou. Prosil je k nějaké organizovanosti. Oni prý jen mlčeli nebo říkali uplně něco jiného než udělali. No všichni z chráněnky jásali. Říkali „Napiš jim! To jsou přece naši“ My přece taky děláme skoro všechno opačně. Když celou ubykací zazněl potlesk, začali vybírat prášky co mám zde na stole (moment trochu si zobnu) a říkali „pozvi je“
No! To jsou naši. Chráněná dílna bude bohatší. Promiňte už jsem zapomněl o co. Jo! Bohatší jako větší jsem myslel.
Tak tedy pozvánka na „chráněný“ víkend do Sedla. Začínáme (moment to jsem zapomněl, musím zapít prášeček) tedy 9.6. a končíme k obědu 11.6.. Sraz máme v Sedle. V kolik nás vůbec nezajímá, protože stejně jako vy neznáme hodiny a vždy děláme všechno jinak než naplánujeme. Ale když přijedete na večeři tak jí dostanete. To bude psina. Nemyslím tím večeři ale legraci. Kluci z chráněnky taky říkali, že musíme vybrat ty kupóny za které nám v těch krámech dávají to jídlo z kterého vaříme ty obědy, večeře a snídaně (vůbec nevím jak to mysleli, říkali ale , že nevíš tak zapij prášek).
Jo! Tím mysleli, že za vaše peníze nakoupíme jídlo na víkend a taky jej budem vařit. Tak se nebojte, že budete hladovět. Nezapomeňte si ale vzít to nářadí na jedení a spacák. Dál si potom vemte co chcete. Jo, a taky říkali, že mám napsat kolik těch peněz budeme potřebovat od vás. To už jsem taky zapomněl (Teď ani nedokážu zapít další pilulku. Došla voda. Zkusím to rozkousnout. Fůj! To je fůj!).
Jó! Chráněná dílna udělala zvláštní měřidlo ceny. Je to klacek na kterým je přibytej obyčejnej metr a říkali, že musíme vybrat 2,5 Kč za 1 cm míry účastníka naší akce. Vůbec nevím jak to mysleli, ale že v pátek tam bude stát u brány někdo z nás a všechny příchozí změří (Prý abychom měli za co jíst). Nezlobte se to je takových technických údajů, že tomu vůbec nerozumím, ale chráněnka říkala, ať to sem napíšu. Vůbec nevím zda jsem to už napsal. Jsm úplně unavený. Budu pokračovat až po svačině.
Jó! Jsem zas tady. Vlastně ještě prášek! „Dobrý!“ Dál jsem se u našich ptal co že tam vlastně bude dělat nespočítatelné množství našich kamarádů z chráněné dílny. Po spolknutí mnoha přášečků začali odpovídat. „ Nikdy nezjistíme kolik jich vlastně je a tímto nemůžeme nic připravit. Napiš tam, že to uděláme jako dříve. Ale tím, že jsme vlastně všichni z chráněnky tak mezi sebou nemáme žádné rozdíly, V předešlých letech tam prý byli nějací vedoucí a taky jejich velitel. Ti se snažili všechny zabavit a připravit pro ně nějakou legraci. Tohle rušit přece nebudeme. Chráněnka má ráda psinu. Budem, ale vždy losovat kdo to na těchto funkcích bude. Jsme přece všichni chráněnci. Nemáme mezi sebou rozdíly. (tomu opravdu nerozumím, dal jsem si bez vody další dva prášky, fůj!).
Když si to znova pročítám, tak z toho chápu, že kdo si vylosuje vedoucího se stará programem o svůj oddíl a kdo si vytáhne službu stará se o jídlo, kdo si vylosuje hlavního vedoucího se stará o všechno. Jestli jsem to pochopil dobře, jak my to na ubikaci říkali a to samé jsem napsal, tak bych toto pojmenoval spíše jako „Svobodná chráněné dílna v lese“ (na to si skousnu radši další prášek)
Já to tady čtu! Mám papírek od kamarádky z naší dílny. Vás snad pojede kolem třiceti, nás bude asi patnáct. (to si dám radši další pilulku). Když to tak spočítám tak tábor bude mít něco mezi pěti až čtyřicetidvěma účastníkama. (nezlobte se na mě, ale to si zaslouží dálší prášek. Aha! Žádný tady není! Alespoň vylížu misku).
Jsem unavený a potím se. Ale rozhodně se těším na setkání s našima. Jaký si to uděláme takový to bude.
p.s. Naši říkali, že tvrdé kafe s tvrdou limetou bude vždy přítomno. Ale za sebe musím říct, že tomu vůbec nerozumím. Určitě ale měli pravdu. My z chráněné dílny totiž nelžeme. Ale moc se všichni těšíme na pátek toho data co jsem už vlastně zapomněl.
Ahoj už jdu spát.
