Tak je neděle večer a máme to za sebou. Tato brigáda byla něco jako Kulový blesk. Vše dle rozpisu bylo naplánováno avšak Seveřanův telefonát „máme pražce“ vše formoval a dal tomu jiné rozlosování.
Ihned když Sjů vše zkoordinovala a zajistila náklaďák, já s Karlíkem v 6.00 pátečního rána vyjíždíme směr Frýdlant k nakládce pražců. Vše se daří. Aby toho snad ještě nebylo málo, jedeme autem, na kterým jsou naložený 2 tuny dřeva a nářadí. Je jasné, že když dolů nesjedeme my tak celou sobotu to dříví nosíme a je rovněž zřejmé, že pokud tam nedostanem náklaďák s pražcema, tak to nosíme až do středy. „Hlavně ať nezaprší“ Hledíme na jezdící mraky a spěcháme. Karlík jede s pražcema a jí s tranzitem plným dříví. Již v zatáčce prohlížím naší cestu a jdu na to. Sjíždím celkem v pohodě a co víc, přejezdem přes můstek a bažinu jsem se dostal až k jídelně. „Supr“. Karlík jede přes statek a již slyším nahoře na louce zvuk tatry. Vše složili jedním zmáčknutím tlačítka sklápěčky a jdeme slavit.
„Co teď?“ Je poledne, začínáme tedy pokládat novou krytinu na jídelnu. Práce odsýpá a kolem šesté přichází Johan s Klárou a připojují se. „A hele další!“ Začíná tma a pračka se točí. Franta po přezkoušení z věcí z let minulých (Johan přivezl i vzorky) se chopí kytary a k němu se přidává Roliho harmonika. Zpíváme, bavíme se, Šárka přinesla bábovku a polňačka dělá teplo.
Ráno jsme se rozdělili podle plánu, avšak ještě jsme narychlo sestavili partu pražce. Majkl je rozřezal, Johanovi se je podařilo přivézt dolů a Ufo se Simonou a Mirdou vše uložili jako budoucí chodníky. Karlík s Cubou byli hlavní pokrývači a Chráněné dílna dělala na tom hrozném nebezpečí pod názvem „lávka“. Všichni jeli na 100% a dílo rostlo pod rukama. Přichází i Seveřan a připojuje se. (Doufám, že o tom vznikne zase nový film). Pomalu se stmívá a Michal se Šárkou vstoupili do srubu. Tam již vše jelo zajetým rytmem a smích byl slyšet až k ránu.
V neděli ještě dokončujeme nedodělané a rozhlížíme se po údolí. „Co budeme dělat na další brigádě? Vždyť je vše hotovo!“
Hurá! Sedáme do oktávky a jedeme s věcma nahoru. Náhle se auto zastaví a stojí. Vyhlížím z okénka a odpovídám „asi motor“.
Všem moc děkuji
Márty
