Jako neuvěřitelnou věc považuji skupinku Dáni, která si zvolila, jakožto hlavní jídlo, které bude vařit na ohni pouze ze surovin, svíčkovou s knedlíkem. Zajímavé na tom bylo to, že hlavní kuchařce se v sobotu udělalo nějak špatně a celou operaci řídila v leže opřená o stráň. Jejich jídlo bylo absolutně výtečné a z toho plyne jediné ponaučení: Pokud si chceš pochutnat, nic nevař, jen řekni ostatním, jak se to má dělat. Další část byly šunkové rolky a banán s čokoládou, opečený ve vlastní šlupce.
Peťanova skupinka udělal lahodné špízy, tzatziki a řecký salát. Odolávala kritice, co je polotovar a co není a vzhledem k tomu, že všichni koukali na obloženou jídelní tabuli a sliny se jim valili z pusy, tak i toto ustála s noblesou. K tomuto řeckému jídlu podávala i stylové bílé víno.
Poslední Štěpánova skupinka se rozhodla jít klasickou cestou a vítězství si chtěla vydupat množstvím. Rozhodla se udělat bramboráky, palačinky a maso ze Seatonova hrnce. Odhad množství se jí povedl, jelikož poslední bramboráky jsme dojídali při nedělním odchodu. Chuť byla také výtečná a velký obdiv Johanovi, který se svým týmem dokázal prolomit mámino rčení: Nehaž to maso na zem, pak se to nebude dát jíst! Jíst se to rozhodně dalo a bylo velice chutné.
V neděli jsme Lesní slavnost na pohodu zakončili v úzkém kruhu v libereckém IQ parku a nic jsme tam nerozbili.
Díky všem, bylo to skutečně na pohodu.

Začátek

Počáteční rozlosování posádek

Týmové zamýšlení nad skladbou potravin

Nažhavit kameny a vykopat Seatonův hrnec

Příprava špízů

Že by vyhrál bramborák?

Maso do Seatonova hrnce

Horké kameny jsou už v jámě, teď ještě listy a maso

Kolík je vložen a zasypeme jámu hlínou

Jáma je zalita a už to syčí

Maso je hotové

A fofrem začneme ty bramboráky, není moc času
Jídelní stůl není nutno komentovat...









Polední klid začal




Večerní posezení u kytary

Ještě dobalit poslední věci...
Nedělní návštěva IQ parku




Jsme v televizi, tak můžeme jet domů